Kozy

Jsou stále považovány za "krávy chudých"?
Koza je po tisíce let společnicí člověka a dává mu mnoho darů, mléko, maso, kůži a také přízeň. V dnešní době existují projekty, kde jsou kozy hlavním zprostředkovatelem cesty z chudoby v nejzaostalejších částech světa. Kozí mléko plní výživovou funkci u dětí alergických na bílkovinnou složku u kravského mléka. Vědci zjistili, že mastné kyseliny (kaprinová, kaprylová a kapronová) obsažené v tuku kozího mléka snižují životaschopnost nádorových buňek až o 70%*.

Naše zkušenosti s chovem hovězího nás nabádaly, že koza, to je taková malá kráva. Je to přežvýkavec, má paznehty, vemeno, dojí mléko. To jsme si naběhli! Snad jen bachor je stejný, jen menší. Ale vše ostatní je jinak. Jiné, skoro opačné výživové i veterinární aspekty (navíc žádný veterinář nechce ke kozám jezdit), jiné chování, jiné mléko, jiná reprodukce, jiný odchov. Takže vše se učit od začátku. Objeli jsme pár chovatelů, ale každý si to dělá (chová) po svém. Tedy vlastní cesta, metoda vlastního nabití si huby...

Drzá, tvrdohlavá, mlsná, velmi společenská, schopná naučit se lecjakým kejklířským kouskům, tak to je ANGLONUBIJSKÁ KOZA. Kozy tohoto plemene tvoří hlavní stádo na naší farmě.  

Amálka a Eliška
Amálka a Eliška

A jak jsme k nim přišli?
Vůbec poprvé jsme na AN kozy narazili na Dni otevřených dveří na farmě Bláto manželů Šichových, kde byla mimo jiné i ochutnávka výrobků z kozího mléka a ejhle ... žádná “kozina”! Sýry, pomazánky, vše lahodné a chutné. To vyjímečné mléko a ušlechtilý vzhled, svislé, dlouhé uši, klábonosy, bylo příčinou naší volby. Zakladatelkami našeho kozochovu se staly dvě nerozlučné kamarádky Žaneta se Zuzanou, anglonubijské kříženky z malochovu u Frýdku Místku. Toužili jsme ale po 100% nubijích a pomohla nám k nim paní Pavla Kožnarová z Málkovic. A tak se k nám nastěhovaly 4 sestry Amálka, Eliška, Jája a Pája. Jejich matka pochází z Německa a otcem je kozel z Málkovic, linie Oscar. Stádečko se pomalu rozrůstalo, přibyly ještě Fifinka s Květkou.
Na podzim 2016 holky putovaly k ženichovi do Sudislavi nad Orlicí. Tam jsme přikoupili ještě jednu kozu Geraldinu a nastalo pětiměsíční očekávání. Na jaře se narodilo 18 krásných kůzlátek, z větší části kluků, kozlíků.

Neznalí věci jsme na doporučení jednoho chovatele kůzlata ihned od matek odstavili a napájeli je kozí (ovčí) náhražkou. Byl to doslova otročinec, stále jsme byli “zasypaní” kozími miminky. Náhražka není mateřské mléko, to jsme na nich viděli hned. K tomu ruční dojení koz! Došli jsme k závěru, že tudy cesta nevede. Prvním krokem byla modernizace dojení. Mirek postavil v dojírně paletu na cihly a do čela upevnil síto na kátrování písku, na podlahu kyblíček s pamlsky a dílo bylo hotovo. 

Maminka Žanetka
Maminka Žanetka
Lusánek
Lusánek

Na podzim 2017 jsme dostali lákavou nabídku od SZEŠ v Lanškrouně k inseminaci koz. Holky byly synchronizovány a všechny inseminovány v jednom dni. Genetika byla lákavá, ale... Pro sichr jsme si pořídili mladého kozla Lusánka (linie Harry) od paní Michaely Kulhanové z Chropyně. Jak dobře jsme udělali. Za 21 dnů po inseminaci jsme Lusánka pustili do stáda a nestačili se divit, “skákal” na všechny strany. Stále jsme ale doufali, že alespoň něco... Za 150 dní během Velikonoc porodily všechny kozy najednou. Tatínek byl Lusánek! Metoda nabití si ... pokračovala.
Variantu odstavu jsem zvolili tentokrát jinou, kůzlata jsme nechali u koz. Výsledky byly různé, některé byly výbornými matkami (Žaneta, Zuzana), naopak šlechtična Geraldina své novorozené potomky rozmetala do stran, div jsme je zachránili. Ti šli zase na flašku. Kůzlata byla daleko lépe vyvinutá a zdravější a mléko zbylo i pro lidi. 
  Proběhla další modernizace dojírny, tentokrát opravdová. Zakoupili jsme dojící stání a pořídili konvové dojení s vývěvou.  

GERALD II.

1. května 2019 byl ve Zlobici uchovněn černý kozel s výslednou třídou "ELITA REKORD", dnes působí jako obecní kozel

Naše kozy mohérové

Mohérový příběh započal na mezinárodním veletrhu Techagro v roce 2016, kdy si naše sympatie získala bílá kudrnatá kozička Sissi paní Hany Plškové, která se po výstavě stěhovala na naší farmu. Ale... Z pohádkové princezny se vyklubala "teroristka", která šikanovala všechny naše ostatní kozy. Po úvahách co s ní, putovala do druhého psího kotce u vrat, kde trávila čas s Lálou, fenou švýcarského ovčáka. V kotci vypadala náramně, dokonce paní sousedka vznesla dotaz, kde jsme sehnali tak krásného psa. Za nějaký čas jsme zkusili opětovnou socializaci, něco zabralo a Sissi začala brát ostatní kozy jako své parťačky. Příběh pokračoval.

Nakoupili jsme další holky u pana Vladimíra Bařiny z Broumova, který nám také zapůjčil svého anglického kozla Alberta (linie Eistein), který přinesl do stáda výrazný impuls. Albert splnil svou roli - málem nám svými impozantními rohy roztřískal stáj a následně zplodil několik roztomilých potomků, více tedy kozlíků.

V roce 2019 v říjnu jsme se zúčastnili výstavy Náš chov v Lysé nad Labem se dvěmi kozlíčky a výsledkem byl  prodej jednoho kozlíka spolu s kozičkou do běloruské ZOO.

Věříme, že konečně se toto plemeno v čistokrevné formě v ČR uchytí a zaujme svou jedinečností ve formě úchvatné angorské srsti a následných špičkových výrobků pro náročnou a specifickou klientelu.